Včelí vosk je přirozený produkt, který vzniká metabolickou přestavbou medu a pylu v těle některých druhů včel. U včely medonosné je producentem dělnice ve 12. až 18. dni svého života.
Při tvorbě díla včela potí vosk na tzv. voskových zrcátkách na spodní straně 3.-6. článku (tergit) zadečku. Chitinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. I když se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.
Hmotnost jedné, 0,5 mm silné, šupinky se pohybuje v rozmezí 0,8-2 mg.
Ke vzniku 1 kg vosku včely spotřebují 3,5-10 kg medu a kolem 50 g pylu.
Na 1 kg vosku potřebují 1.250.000 šupinek. Pokud včelstvo nestaví plásty, padá vosk na dno úlu, kde vytváří takzvanou měl.
Měrná hmotnost vosku ρ (Ró) je 0,960-0,970 g/cm³
bod tání 62-65°C
bod tuhnutí 60,5°C
bod varu 180-200°C
Chemické složení vosku
Chemické složení vypadá zjednodušené takto :
72 % alkyl-estery mastných a voskových kyselin
13-13,5 % volné voskové kyseliny
12-12,5 % uhlovodíky
1-2,% voda
Vosk obsahuje až 284 různých složek. Ne všechny byly identifikovány, ale asi 111 z nich jsou látky těkavé. Z kvantitativního hlediska jsou nejvýznamnější monoestery a diestery nasycených a nenasycených uhlovodíků, volných mastných kyselin a hydroxypolyesterů.
Hlavními složkami jsou alkylestery mastných kyselin (zejména myricylester kyseliny palmitové), hlavní kyselinou je kyselina cerotová a neocerotová, hlavními alkoholy jsou myricylalkohol a cerylalkohol.
Chemické složení včelího vosku (TULLOCH, 1980)
|
Frakce |
Podíl frakce (%) | Počet složek ve frakci | Poznámka | |
| hlavní | vedlejší | |||
| Uhlovodíky | 14 | 10 (5) | 66 | nasycené uhlovodíky C13-39 (cca 66%) cis-alkeny C31-33 rozvětvené uhlovodíky nemetabolizovatelné běžnými mikroorganismy |
| Monoestery | 35 | 10 (7) | 10 | hlavně kyselina palmitová s C24-32 alkoholy |
| Diestery | 14 | 6(5) | 24 | obsahují 15-hydroxypalmitovou kyselinu vázanou α, ω 1-dioly s palmitovou nebo nenasycenou kyselinou |
| Triestery | 3 | 5 | 20 | obsahují 2 hydroxykyseliny nebo hydroxykyselinu s diolem uprostřed |
| Hydroxymonoestery | 4 | 6 (1) | 20 | estery diolu s kyselinou nebo hydroxykyselinou s jenosytným alkoholem (C40-50) hydroxypolyestery mají větší molekulovouhmotnost a délku řetězce |
| Hydroxypolyestery | 8 | 5 | 20 | |
| Estery kyselin | 1 | 7 | 20 | hl. estery kys. 15-hydroxypalmitové s C32-44 |
| Polyestery kyselin | 2 | 5 | 20 | dtto, ale řetězec je delší |
| Volné kyseliny | 12 | 8(3) | 10 | hlavně C24, méně C26 a C28 |
| Volné alkoholy | 1 | 5 | ? | |
| Neidentifikované | 6 | 7 | ? | |
| Celkem | 100 | 74 | >210 | |
Včelařské názvosloví
Pro včelí dílo užívají včelaři ustálené názvosloví:
- je-li vystavěno na mezistěně:
- dílo s prázdnými buňkami – SOUŠ
- dílo zaneseno medem, voskem či plodem – PLÁST
- odřezky plástů nebo souší ke zpracování – VOŠTÍ
- dílo čerstvé ještě "nepoužité" – PANENSKÉ DÍLO
- stavba ve volném prostoru bez mezistěn:
- DIVOČINA
- je-li divočina zanesena medem, pylem nebo plodem – STRDÍ
Čerpáno :
VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha : Brázda, 2003.